Domácí péče je poskytovaná klientovi v jeho přirozeném prostředí. Péči zajišťuje multidisciplinární tým, který spolu navzájem spolupracuje. Klientovi je poskytovaná jak zdravotnická odborná péče indikovaná lékařem, tak péče sociální v rámci aktuální potřeby klienta. Domácí péče se řadí do tzv. primární péče. Oproti tomu pečovatelská služba ve vymezeném čase poskytuje úkony, které si klient na základě předem stanovené smlouvy sám určí. Jedná se např. o pomoc v domácnosti, hygienickou péči, nakupování či žehlení.
Anotace v angličtině
Home care is provided in client's home environment. The care is secured by multidisciplinary team whose members are cooperating with each other. They provide both professional health care indicated by the doctor, and social care based on a client's actual need. Home care belongs to so called 'primary care'. On the other hand, services provided in a demarcated time by a care service are based on a predetermined contract designated by client. That can include for example helping with household, hygienic care, shopping or ironing.
Klíčová slova
komunita, komunitní ošetřovatelství, domácí péče, sociální péče, pečovatelská služba, všeobecná sestra, student
Klíčová slova v angličtině
community, community care, home care, social care, care service, nurse, student
Rozsah průvodní práce
72 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Domácí péče je poskytovaná klientovi v jeho přirozeném prostředí. Péči zajišťuje multidisciplinární tým, který spolu navzájem spolupracuje. Klientovi je poskytovaná jak zdravotnická odborná péče indikovaná lékařem, tak péče sociální v rámci aktuální potřeby klienta. Domácí péče se řadí do tzv. primární péče. Oproti tomu pečovatelská služba ve vymezeném čase poskytuje úkony, které si klient na základě předem stanovené smlouvy sám určí. Jedná se např. o pomoc v domácnosti, hygienickou péči, nakupování či žehlení.
Anotace v angličtině
Home care is provided in client's home environment. The care is secured by multidisciplinary team whose members are cooperating with each other. They provide both professional health care indicated by the doctor, and social care based on a client's actual need. Home care belongs to so called 'primary care'. On the other hand, services provided in a demarcated time by a care service are based on a predetermined contract designated by client. That can include for example helping with household, hygienic care, shopping or ironing.
Klíčová slova
komunita, komunitní ošetřovatelství, domácí péče, sociální péče, pečovatelská služba, všeobecná sestra, student
Klíčová slova v angličtině
community, community care, home care, social care, care service, nurse, student
Zásady pro vypracování
Cíle práce:
1)Zjistit, zda se studenti studijního oboru Všeobecná sestra na Ústavu zdravotnických studií v Liberci orientují v oblasti poskytování terénní ošetřovatelské péče.
2)Zjistit, zda se studenti studijního oboru Všeobecná sestra na Ústavu zdravotnických studií v Liberci orientují v oblasti poskytování terénní pečovatelské služby.
3)Zjistit, zda studenti studijního oboru Všeobecná sestra na Ústavu zdravotnických studií v Liberci dokáží definovat pojem terénní ošetřovatelská péče.
4)Zjistit, zda studenti studijního oboru Všeobecná sestra na Ústavu zdravotnických studií v Liberci dokáží definovat pojem terénní pečovatelská služba.
Teoretická východiska (včetně výstupu z kvalifikační práce):
Bakalářská práce se zabývá problematikou domácí péče a pečovatelské služby. Prezidentka Asociace domácí péče v ČR Misconiová tvrdí, že dle rozhodnutí ošetřujících lékařů je domácí péče poskytována každý rok statisícům klientů různých věkových i diagnostických skupin. Nejčastěji se jedná o klienty, kteří by bez domácí péče museli být hospitalizováni. Klienti jsou ve svém přirozeném prostředí a mají jednoznačně více uspokojené své bio-psycho-sociální, emocionální a spirituální potřeby. Další možností péče je pečovatelská služba, která ve vymezeném čase poskytuje určité úkony, jež si klienti na základě smlouvy předem stanoví. Jedná se například o nákupy či péči o domácnost. Bakalářská práce bude zaměřena na studenty studijního oboru Všeobecná sestra prezenční a kombinované formy studia na Ústavu zdravotnických studií v Liberci. Výstupem bakalářské práce bude studijní opora včetně posteru pro studenty, který jim dostatečně pomůže pochopit tuto problematiku (12, 13).
Výzkumné předpoklady:
1)Předpokládáme, že existuje rozdíl ve znalostech studentů studijního oboru Všeobecná sestra prezenční formy studia a kombinované formy studia v oblasti poskytování terénní ošetřovatelské péče.
2)Předpokládáme, že existuje rozdíl ve znalostech studentů studijního oboru Všeobecná sestra prezenční formy studia a kombinované formy studia v oblasti poskytování terénní pečovatelské služby.
3)Předpokládáme, že mezi studenty studijního oboru Všeobecná sestra prezenční formy studia a kombinované formy studia existuje rozdíl ve schopnosti definovat pojem terénní ošetřovatelská péče.
4)Předpokládáme, že mezi studenty studijního oboru Všeobecná sestra prezenční formy studia a kombinované formy studia existuje rozdíl ve schopnosti definovat pojem terénní pečovatelská služba.
Výzkumné předpoklady budou upřesněny na základě pilotní studie.
Metoda:
Kvantitativní metoda
Technika práce, vyhodnocení dat:
Výzkum proběhne dotazníkovou formou, vyhodnocení dat v Microsoft Excel a Microsoft Word.
Místo a čas realizace výzkumu:
Výzkum bude probíhat od ledna do března 2016 na Ústavu zdravotnických studií v Liberci.
Vzorek:
Respondenti budou z řad studentů třetího ročníku studijního oboru Všeobecná sestra prezenční a kombinované formy studia na Ústavu zdravotnických studií v Liberci.
Zásady pro vypracování
Cíle práce:
1)Zjistit, zda se studenti studijního oboru Všeobecná sestra na Ústavu zdravotnických studií v Liberci orientují v oblasti poskytování terénní ošetřovatelské péče.
2)Zjistit, zda se studenti studijního oboru Všeobecná sestra na Ústavu zdravotnických studií v Liberci orientují v oblasti poskytování terénní pečovatelské služby.
3)Zjistit, zda studenti studijního oboru Všeobecná sestra na Ústavu zdravotnických studií v Liberci dokáží definovat pojem terénní ošetřovatelská péče.
4)Zjistit, zda studenti studijního oboru Všeobecná sestra na Ústavu zdravotnických studií v Liberci dokáží definovat pojem terénní pečovatelská služba.
Teoretická východiska (včetně výstupu z kvalifikační práce):
Bakalářská práce se zabývá problematikou domácí péče a pečovatelské služby. Prezidentka Asociace domácí péče v ČR Misconiová tvrdí, že dle rozhodnutí ošetřujících lékařů je domácí péče poskytována každý rok statisícům klientů různých věkových i diagnostických skupin. Nejčastěji se jedná o klienty, kteří by bez domácí péče museli být hospitalizováni. Klienti jsou ve svém přirozeném prostředí a mají jednoznačně více uspokojené své bio-psycho-sociální, emocionální a spirituální potřeby. Další možností péče je pečovatelská služba, která ve vymezeném čase poskytuje určité úkony, jež si klienti na základě smlouvy předem stanoví. Jedná se například o nákupy či péči o domácnost. Bakalářská práce bude zaměřena na studenty studijního oboru Všeobecná sestra prezenční a kombinované formy studia na Ústavu zdravotnických studií v Liberci. Výstupem bakalářské práce bude studijní opora včetně posteru pro studenty, který jim dostatečně pomůže pochopit tuto problematiku (12, 13).
Výzkumné předpoklady:
1)Předpokládáme, že existuje rozdíl ve znalostech studentů studijního oboru Všeobecná sestra prezenční formy studia a kombinované formy studia v oblasti poskytování terénní ošetřovatelské péče.
2)Předpokládáme, že existuje rozdíl ve znalostech studentů studijního oboru Všeobecná sestra prezenční formy studia a kombinované formy studia v oblasti poskytování terénní pečovatelské služby.
3)Předpokládáme, že mezi studenty studijního oboru Všeobecná sestra prezenční formy studia a kombinované formy studia existuje rozdíl ve schopnosti definovat pojem terénní ošetřovatelská péče.
4)Předpokládáme, že mezi studenty studijního oboru Všeobecná sestra prezenční formy studia a kombinované formy studia existuje rozdíl ve schopnosti definovat pojem terénní pečovatelská služba.
Výzkumné předpoklady budou upřesněny na základě pilotní studie.
Metoda:
Kvantitativní metoda
Technika práce, vyhodnocení dat:
Výzkum proběhne dotazníkovou formou, vyhodnocení dat v Microsoft Excel a Microsoft Word.
Místo a čas realizace výzkumu:
Výzkum bude probíhat od ledna do března 2016 na Ústavu zdravotnických studií v Liberci.
Vzorek:
Respondenti budou z řad studentů třetího ročníku studijního oboru Všeobecná sestra prezenční a kombinované formy studia na Ústavu zdravotnických studií v Liberci.
Seznam doporučené literatury
1)HALÁSKOVÁ, Renáta. Význam standardizace sociálních služeb v době jejich liberalizace. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2013. ISBN 978-80-7416-118-6.
2)ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální péče 1. díl. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-5147-4.
3)MLÝNKOVÁ, Jana. Pečovatelství 1. díl. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3184-1.
4)MLÝNKOVÁ, Jana. Pečovatelství 2. díl. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3185-8.
5)MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3872-7.
6)HAUKE, Marcela. Pečovatelská služba a individuální plánování. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3849-9.
7)MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3148-3.
8)ČERNOCKÁ, Alena. Agentury domácí péče: Formy domácí péče a její pozitiva. Ošetřovatelská péče, 2013, roč. 2013, č. 4, s. 4-5. ISSN: 2336-1603.
9)KAINRÁTHOVÁ, Renata. Domácí péče - smysl, výhody a nový koncept. Ošetřovatelská péče, 2011, roč. 2011, č. 6, s. 6-7. ISSN: 2336-1603.
10)BUKÁČKOVÁ, Jitka. Domácí péče u nás. Ošetřovatelská péče, 2011, roč. 2011, č. 6, s. 4-6. ISSN: 2336-1603.
11)VONEŠOVÁ, Petra a Alena MACHOVÁ. Vliv domácího prostředí klienta na poskytování ošetřovatelské péče. Sestra, 2011, roč. 21, č. 4, s. 48-49. ISSN: 1210-0404.
12)Odbor 22. Pečovatelská služba. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. 27. 1. 2014 [cit. 2015-09-30]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/13368
13)MISCONIOVÁ, Blanka. Systém domácí péče - informace pro klienty. Národní centrum domácí péče České republiky. [online]. 2006 [cit. 2015-09-25]. Dostupné z: http://www.domaci-pece.info/system-domaci-pece-informace-pro-klienty
14)GENET, Nadine et al. Home care across Europe. Current structure and future challenges. United Kingdom: World Health Organization, 2012. ISBN 978 92890 02882.
Seznam doporučené literatury
1)HALÁSKOVÁ, Renáta. Význam standardizace sociálních služeb v době jejich liberalizace. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2013. ISBN 978-80-7416-118-6.
2)ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální péče 1. díl. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-5147-4.
3)MLÝNKOVÁ, Jana. Pečovatelství 1. díl. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3184-1.
4)MLÝNKOVÁ, Jana. Pečovatelství 2. díl. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3185-8.
5)MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3872-7.
6)HAUKE, Marcela. Pečovatelská služba a individuální plánování. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3849-9.
7)MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3148-3.
8)ČERNOCKÁ, Alena. Agentury domácí péče: Formy domácí péče a její pozitiva. Ošetřovatelská péče, 2013, roč. 2013, č. 4, s. 4-5. ISSN: 2336-1603.
9)KAINRÁTHOVÁ, Renata. Domácí péče - smysl, výhody a nový koncept. Ošetřovatelská péče, 2011, roč. 2011, č. 6, s. 6-7. ISSN: 2336-1603.
10)BUKÁČKOVÁ, Jitka. Domácí péče u nás. Ošetřovatelská péče, 2011, roč. 2011, č. 6, s. 4-6. ISSN: 2336-1603.
11)VONEŠOVÁ, Petra a Alena MACHOVÁ. Vliv domácího prostředí klienta na poskytování ošetřovatelské péče. Sestra, 2011, roč. 21, č. 4, s. 48-49. ISSN: 1210-0404.
12)Odbor 22. Pečovatelská služba. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. 27. 1. 2014 [cit. 2015-09-30]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/13368
13)MISCONIOVÁ, Blanka. Systém domácí péče - informace pro klienty. Národní centrum domácí péče České republiky. [online]. 2006 [cit. 2015-09-25]. Dostupné z: http://www.domaci-pece.info/system-domaci-pece-informace-pro-klienty
14)GENET, Nadine et al. Home care across Europe. Current structure and future challenges. United Kingdom: World Health Organization, 2012. ISBN 978 92890 02882.