Hlavním cílem práce bylo provést komplexní biomechanickou analýzu hlubokého dřepu se zvláštním zaměřením na diagnostiku vybraných funkčních a strukturálních poruch pohybového aparátu člověka. V teoretické části byl vytvořen biomechanický model pro analýzu hlubokého dřepu. Pro tento model byly odvozeny pohybové rovnice. Experimentální část byla zaměřena na změnu polohy COP při provádění hlubokého dřepu a aplikaci kinetostatického modelu. Ke stanovení polohy a pohybu COP byl využit měřící systém Pedar. Výsledky prokázaly statisticky významný posun COP směrem vzad při současném snižování těžiště celého těla. Poznatky získané v rámci této bakalářské práce mohou být využity v navazujících klinických výzkumech.
Anotace v angličtině
The main aim of the work was to perform a complex biomechanical analysis of a deep squat with a focus on diagnostics of chosen functional and structural disorders of the human musculoskeletal system. In the theoretical part was created a biomechanical model for the analysis of a deep squat. For this model, there were derived motion equations. The experimental part was focused on the changing of the position COP, during the execution of a deep squat and application of kinetostatic model. For determination of the position and movement COP, there was used the Pedar system. The results proved statistically significant movement of COP backwards, while lowering of the centre of gravity of the whole body. Findings gained in this thesis can be used in the following clinical researches.
kinesiology, biomechanics, stick model, deep squat, COP
Rozsah průvodní práce
65 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Hlavním cílem práce bylo provést komplexní biomechanickou analýzu hlubokého dřepu se zvláštním zaměřením na diagnostiku vybraných funkčních a strukturálních poruch pohybového aparátu člověka. V teoretické části byl vytvořen biomechanický model pro analýzu hlubokého dřepu. Pro tento model byly odvozeny pohybové rovnice. Experimentální část byla zaměřena na změnu polohy COP při provádění hlubokého dřepu a aplikaci kinetostatického modelu. Ke stanovení polohy a pohybu COP byl využit měřící systém Pedar. Výsledky prokázaly statisticky významný posun COP směrem vzad při současném snižování těžiště celého těla. Poznatky získané v rámci této bakalářské práce mohou být využity v navazujících klinických výzkumech.
Anotace v angličtině
The main aim of the work was to perform a complex biomechanical analysis of a deep squat with a focus on diagnostics of chosen functional and structural disorders of the human musculoskeletal system. In the theoretical part was created a biomechanical model for the analysis of a deep squat. For this model, there were derived motion equations. The experimental part was focused on the changing of the position COP, during the execution of a deep squat and application of kinetostatic model. For determination of the position and movement COP, there was used the Pedar system. The results proved statistically significant movement of COP backwards, while lowering of the centre of gravity of the whole body. Findings gained in this thesis can be used in the following clinical researches.
kinesiology, biomechanics, stick model, deep squat, COP
Zásady pro vypracování
Cíle práce:
Hlavním cílem práce je provést komplexní biomechanickou analýzu hlubokého dřepu se zvláštním zaměřením na diagnostiku vybraných funkčních a strukturálních poruch pohybového aparátu člověka.
V souvislosti s hlavním cílem byly stanoveny následující dílčí úkoly:
1. Seznámit se s kineziologickou podstatou provedení hlubokého dřepu.
2. Shrnout aktuální poznatky o biomechanice provedení hlubokého dřepu.
3. Vytvořit přehled funkčních a strukturálních poruch pohybového aparátu člověka, u nichž lze předpokládat, že budou mít vliv na způsob a dynamiku provedení hlubokého dřepu.
4. Zrealizovat vlastní pilotní experimentální šetření zaměřené na komplexní biomechanickou analýzu hlubokého dřepu.
5. Na základě zjištěných poznatků nalézt vhodné biomechanické deskriptory jednotlivých fází provedení hlubokého dřepu.
Teoretická východiska (včetně výstupu z BP):
Hluboký dřep představuje u primátů základní pohybový vzor a patří k jejich přirozeným posturálním pozicím. Jedná se o polohu těla, kdy flexe v kolenním kloubu je taková, že zadní část stehen se dotýká lýtek, paty zůstávají na podlaze a páteř je vzpřímena v neutrální poloze. Malé děti do zhruba čtyř let věku instinktivně, na základě vrozeného pohybového vzoru, využívají hlubokého dřepu, pokud chtějí dosáhnout rukama na zem a taktéž si v této pozici běžně hrají. Empirické zkušenosti ukazují, že u velké části obyvatel vyspělých států euroatlantické civilizace se schopnost dosáhnout dolní pozice hlubokého dřepu vytrácí, případně, že tento pohybový vzorec nevyužívají. Přitom ve světovém písemnictví lze nalézt studie (Esformes & Bampouras, 2013, nebo Hartmann 2012), které prokazují příznivý vliv hlubokého dřepu na produkci svalové síly i výkonu dolních končetin. Navíc pochybnosti o přetěžování kolenního kloubu vyvrací Bryanton (2012), který zjistil, že s hloubkou dřepu roste spolu se zapojením hýžďových svalů převážně zatížení kyčelních nikoliv kolenních kloubů. Výstupem bakalářské práce bude nalézt vhodné biomechanické deskriptory jednotlivých fází provedení hlubokého dřepu.
Výzkumné předpoklady:
V1: Jaký je časový průběh vzájemné polohy, rychlosti a zrychlení vybraných kinematických segmentů (např.: stehno bérec, noha apod.) při provádění hlubokého dřepu?
V2: Jaký je časový průběh reakčních sil lidského těla s podložkou při provádění hlubokého dřepu?
V3: Jaký je časový průběh COP (center of pressure) při provádění hlubokého dřepu?
V4: Může být způsob a dynamika provedení hlubokého dřepu ovlivněna funkčními a strukturálními poruchami pohybového aparátu člověka a jakými?
Metoda:
Kombinace kinematické a dynamografické analýzy (systém Simi Motion a Kistler), případně diagnostika distribuce plantárních tlaků (systém Pedar).
Technika práce, vyhodnocení dat:
Experimentální data budou vyhodnocena diagnostickým SW použitých přístrojů. Vzhledem k rozsahu výzkumného souboru (do deseti osob) nelze předpokládat parametricitu dat. Proto ke zpracování a interpretace výsledků bude využito standardních metod popisné a induktivní neparametrické statistiky s využitím MS Excel.
Místo a čas realizace výzkumu:
Centrum sportovní medicíny, fakulta pedagogická TUL, říjen - prosinec 2015: vlastní experimentální výzkum.
Prosinec 2015 - leden 2016: vyhodnocení výsledků. Prosinec 2015 - květen 2016: psaní bakalářské práce.
Vzorek:
Pilotní experimentální šetření bude realizováno na souboru cca deseti probandů dospělého věku.
Předpokládané využití výsledků práce:
Jedná se o pilotní studii, jejíž výsledky budou dále využity k verifikaci hlubokého dřepu jako diagnostické metody, která umožňuje sledovat míru vybraných strukturálních a funkčních změn pohybového aparátu člověka a jejich vývoj v čase.
Zásady pro vypracování
Cíle práce:
Hlavním cílem práce je provést komplexní biomechanickou analýzu hlubokého dřepu se zvláštním zaměřením na diagnostiku vybraných funkčních a strukturálních poruch pohybového aparátu člověka.
V souvislosti s hlavním cílem byly stanoveny následující dílčí úkoly:
1. Seznámit se s kineziologickou podstatou provedení hlubokého dřepu.
2. Shrnout aktuální poznatky o biomechanice provedení hlubokého dřepu.
3. Vytvořit přehled funkčních a strukturálních poruch pohybového aparátu člověka, u nichž lze předpokládat, že budou mít vliv na způsob a dynamiku provedení hlubokého dřepu.
4. Zrealizovat vlastní pilotní experimentální šetření zaměřené na komplexní biomechanickou analýzu hlubokého dřepu.
5. Na základě zjištěných poznatků nalézt vhodné biomechanické deskriptory jednotlivých fází provedení hlubokého dřepu.
Teoretická východiska (včetně výstupu z BP):
Hluboký dřep představuje u primátů základní pohybový vzor a patří k jejich přirozeným posturálním pozicím. Jedná se o polohu těla, kdy flexe v kolenním kloubu je taková, že zadní část stehen se dotýká lýtek, paty zůstávají na podlaze a páteř je vzpřímena v neutrální poloze. Malé děti do zhruba čtyř let věku instinktivně, na základě vrozeného pohybového vzoru, využívají hlubokého dřepu, pokud chtějí dosáhnout rukama na zem a taktéž si v této pozici běžně hrají. Empirické zkušenosti ukazují, že u velké části obyvatel vyspělých států euroatlantické civilizace se schopnost dosáhnout dolní pozice hlubokého dřepu vytrácí, případně, že tento pohybový vzorec nevyužívají. Přitom ve světovém písemnictví lze nalézt studie (Esformes & Bampouras, 2013, nebo Hartmann 2012), které prokazují příznivý vliv hlubokého dřepu na produkci svalové síly i výkonu dolních končetin. Navíc pochybnosti o přetěžování kolenního kloubu vyvrací Bryanton (2012), který zjistil, že s hloubkou dřepu roste spolu se zapojením hýžďových svalů převážně zatížení kyčelních nikoliv kolenních kloubů. Výstupem bakalářské práce bude nalézt vhodné biomechanické deskriptory jednotlivých fází provedení hlubokého dřepu.
Výzkumné předpoklady:
V1: Jaký je časový průběh vzájemné polohy, rychlosti a zrychlení vybraných kinematických segmentů (např.: stehno bérec, noha apod.) při provádění hlubokého dřepu?
V2: Jaký je časový průběh reakčních sil lidského těla s podložkou při provádění hlubokého dřepu?
V3: Jaký je časový průběh COP (center of pressure) při provádění hlubokého dřepu?
V4: Může být způsob a dynamika provedení hlubokého dřepu ovlivněna funkčními a strukturálními poruchami pohybového aparátu člověka a jakými?
Metoda:
Kombinace kinematické a dynamografické analýzy (systém Simi Motion a Kistler), případně diagnostika distribuce plantárních tlaků (systém Pedar).
Technika práce, vyhodnocení dat:
Experimentální data budou vyhodnocena diagnostickým SW použitých přístrojů. Vzhledem k rozsahu výzkumného souboru (do deseti osob) nelze předpokládat parametricitu dat. Proto ke zpracování a interpretace výsledků bude využito standardních metod popisné a induktivní neparametrické statistiky s využitím MS Excel.
Místo a čas realizace výzkumu:
Centrum sportovní medicíny, fakulta pedagogická TUL, říjen - prosinec 2015: vlastní experimentální výzkum.
Prosinec 2015 - leden 2016: vyhodnocení výsledků. Prosinec 2015 - květen 2016: psaní bakalářské práce.
Vzorek:
Pilotní experimentální šetření bude realizováno na souboru cca deseti probandů dospělého věku.
Předpokládané využití výsledků práce:
Jedná se o pilotní studii, jejíž výsledky budou dále využity k verifikaci hlubokého dřepu jako diagnostické metody, která umožňuje sledovat míru vybraných strukturálních a funkčních změn pohybového aparátu člověka a jejich vývoj v čase.
Seznam doporučené literatury
BLOOMQUIST, K., et. al. Effect of range of motion in heavy load squatting on muscle and tendon adaptations. European Journal of applied physiology. 2013, 113(8), 2133-42. ISSN 1430-6319.
BRYANTON, Megan A., et. al. Effect of squat depth and barbell load on relative muscular effort in squatting. Journal of Strength and Conditioning Research. 2012, 26(10), 2820-8. ISSN 1064-8011.
ČIHÁK, Radomír. Anatomie. 3. upr. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3817-8.
CONTRERAS, Bret. Posilování: na anatomických základech. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5075-0.
DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3240-4.
ESFORMES, Joseph I. a Theodoros M. BAMPOURAS. Effect of back squat depth on lower-body postactivation potentiation. Journal of Strength and Conditioning Research. 2013, 27(11), 2997-3000. ISSN 1064-8011.
GROSS, Jeffrey M. Vyšetření pohybového aparátu. Praha: Triton, 2010. ISBN 978-80-7254-720-3.
HARTMANN, Hagen, et.al. Influence of squatting depth on jumping performance. Journal of Strength and Conditioning Research. 2012, 26(12), 3243-63. ISSN 1064-8011.
KONVIČKOVÁ, S., J. VALENTA a T. MAREŠ. Biomechanika svalstva člověka. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2007. ISBN 978-80-01-03911-3.
KRZYZEWSKI, Michael. Knee biomechanics of the dynamic squat exercise. Medicine and science in sports and exercise. 2001, 33(1), 127-41. ISSN 0195-9131.
Seznam doporučené literatury
BLOOMQUIST, K., et. al. Effect of range of motion in heavy load squatting on muscle and tendon adaptations. European Journal of applied physiology. 2013, 113(8), 2133-42. ISSN 1430-6319.
BRYANTON, Megan A., et. al. Effect of squat depth and barbell load on relative muscular effort in squatting. Journal of Strength and Conditioning Research. 2012, 26(10), 2820-8. ISSN 1064-8011.
ČIHÁK, Radomír. Anatomie. 3. upr. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3817-8.
CONTRERAS, Bret. Posilování: na anatomických základech. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5075-0.
DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3240-4.
ESFORMES, Joseph I. a Theodoros M. BAMPOURAS. Effect of back squat depth on lower-body postactivation potentiation. Journal of Strength and Conditioning Research. 2013, 27(11), 2997-3000. ISSN 1064-8011.
GROSS, Jeffrey M. Vyšetření pohybového aparátu. Praha: Triton, 2010. ISBN 978-80-7254-720-3.
HARTMANN, Hagen, et.al. Influence of squatting depth on jumping performance. Journal of Strength and Conditioning Research. 2012, 26(12), 3243-63. ISSN 1064-8011.
KONVIČKOVÁ, S., J. VALENTA a T. MAREŠ. Biomechanika svalstva člověka. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2007. ISBN 978-80-01-03911-3.
KRZYZEWSKI, Michael. Knee biomechanics of the dynamic squat exercise. Medicine and science in sports and exercise. 2001, 33(1), 127-41. ISSN 0195-9131.