V letech 1938-1939 došlo k opětovnému převzetí kontroly nad územím Podkarpatské Rusi ze strany Maďarska. Následná intenzivní maďarizace, represe vůči místnímu obyvatelstvu, sílící antisemitismus a odvody do maďarské armády vyvolaly v příštích dvou a půl letech vlnu emigrace tisíců převážně mladých lidí, ale i dalších pronásledovaných skupin obyvatel v čele s komunisty a Židy, do Sovětského svazu. Oproti jejich očekávání však Sověti nepřivítali příslušníky "bratrského" národa a osoby pronásledované z politických či etnických důvodů s otevřenou náručí, ale vystavili je nebývalému utrpení ve věznicích a pracovních táborech NKVD. Předkládaná práce má za cíl na základě analýzy a syntézy dosavadní literatury, rozhovorů s pamětníky a zejména vlastního archivního výzkumu v nedávno odtajněných archivech sovětských bezpečnostních služeb na Ukrajině odpovědět na otázky, kdo a proč utekl z (případně přes) území předválečné Podkarpatské Rusi do SSSR, jakému zacházení byli tito uprchlíci na sovětském území vystaveni a jaké byli jejich další životní osudy.
Anotace v angličtině
Between the years 1938-1939 Hungary took over the control of Subcarpathian Rus it lost two decades earlier. The following intensive Hungarization, repressions against parts of the local population, growing anti-Semitism and drafts to the Hungarian army and labor battalions sparked a wave of emigration to the Soviet Union. Thousands of mainly young Rusyns, but also members of other groups of people persecuted for political or ethnic reasons (Jews, communists) crossed the newly established border to the USSR. Contrary to their belief they were not met with open arms but faced repressions and suffering in NKVD prisons and labor camps. The aim of presented thesis based on research in newly opened NKVD archives, interviews with survivors and existing literature is to answer the questions of who and why escaped to the USSR and what treatment they faced from the Soviet authorities.
Klíčová slova
politické represe, Sovětský svaz, Gulag, pracovní tábory, druhá světová válka, NKVD, uprchlíci
Klíčová slova v angličtině
political repressions, Soviet Union, Gulag, labor camps, forced labor, II World War, NKVD, refugees
Rozsah průvodní práce
96 s.
Jazyk
CZ
Anotace
V letech 1938-1939 došlo k opětovnému převzetí kontroly nad územím Podkarpatské Rusi ze strany Maďarska. Následná intenzivní maďarizace, represe vůči místnímu obyvatelstvu, sílící antisemitismus a odvody do maďarské armády vyvolaly v příštích dvou a půl letech vlnu emigrace tisíců převážně mladých lidí, ale i dalších pronásledovaných skupin obyvatel v čele s komunisty a Židy, do Sovětského svazu. Oproti jejich očekávání však Sověti nepřivítali příslušníky "bratrského" národa a osoby pronásledované z politických či etnických důvodů s otevřenou náručí, ale vystavili je nebývalému utrpení ve věznicích a pracovních táborech NKVD. Předkládaná práce má za cíl na základě analýzy a syntézy dosavadní literatury, rozhovorů s pamětníky a zejména vlastního archivního výzkumu v nedávno odtajněných archivech sovětských bezpečnostních služeb na Ukrajině odpovědět na otázky, kdo a proč utekl z (případně přes) území předválečné Podkarpatské Rusi do SSSR, jakému zacházení byli tito uprchlíci na sovětském území vystaveni a jaké byli jejich další životní osudy.
Anotace v angličtině
Between the years 1938-1939 Hungary took over the control of Subcarpathian Rus it lost two decades earlier. The following intensive Hungarization, repressions against parts of the local population, growing anti-Semitism and drafts to the Hungarian army and labor battalions sparked a wave of emigration to the Soviet Union. Thousands of mainly young Rusyns, but also members of other groups of people persecuted for political or ethnic reasons (Jews, communists) crossed the newly established border to the USSR. Contrary to their belief they were not met with open arms but faced repressions and suffering in NKVD prisons and labor camps. The aim of presented thesis based on research in newly opened NKVD archives, interviews with survivors and existing literature is to answer the questions of who and why escaped to the USSR and what treatment they faced from the Soviet authorities.
Klíčová slova
politické represe, Sovětský svaz, Gulag, pracovní tábory, druhá světová válka, NKVD, uprchlíci
Klíčová slova v angličtině
political repressions, Soviet Union, Gulag, labor camps, forced labor, II World War, NKVD, refugees
Zásady pro vypracování
Cílem magisterské práce je zpracovat téma uprchlíků z Maďary okupované Podkarpatské Rusi do SSSR v období druhé světové války, zejména odpovědět na otázky, kdo, odkud a jak se dostal do soukolí sovětského represivního režimu a jakým způsobem byl postižen. Tomuto tématu byla zatím českou i světovou historiografií věnována omezená pozornost, zvláště díky nedostupnosti pramenů.
Diplomová práce má za cíl na základě analýzy, komparace a syntézy pramenů a odborné literatury posunout a rozšířit dosavadní výzkum nastíněného tématu (M.Borák, Z.Vališ, A. Hradilek, J.Dvořák, Y. Yelinek) o nové poznatky získané zejména na základě studia nedávno otevřených archivů NKVD na Ukrajině (Státní archiv v Užhorodu a Lvově, Archiv Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) v Kyjevě, Užhorodu a Lvově). Dalším zdrojem pak budou české i zahraniční archivy (Národní archiv, Praha; Archiv Národního muzea, Praha; Archiv bezpečnostních složek, Praha; Židovské muzeum, Praha; USC Shoah Foundation; Archiv JOINT, New York; Jad Vašem, Jeruzalém; Hebrejská univerzita, Jeruzalém, ale i sebrané vzpomínky pamětníků a autobiografická literatura. Hlavní důraz bude kladen na zpracování fondu "Kryminalnije správy" uloženého v užhorodské pobočce státního archivu, který nedávno objevil pro českou odbornou obec i veřejnost autor navrhované diplomové práce. Komplexní zpracování výše zmíněného fondu, které bude součástí předkládané práce, poskytne nejen statistický vhled do složení masy uprchlíků odsouzených k nucené práci v sovětských nápravně-pracovních táborech, ale poslouží dalším historikům jako inventář.
Zásady pro vypracování
Cílem magisterské práce je zpracovat téma uprchlíků z Maďary okupované Podkarpatské Rusi do SSSR v období druhé světové války, zejména odpovědět na otázky, kdo, odkud a jak se dostal do soukolí sovětského represivního režimu a jakým způsobem byl postižen. Tomuto tématu byla zatím českou i světovou historiografií věnována omezená pozornost, zvláště díky nedostupnosti pramenů.
Diplomová práce má za cíl na základě analýzy, komparace a syntézy pramenů a odborné literatury posunout a rozšířit dosavadní výzkum nastíněného tématu (M.Borák, Z.Vališ, A. Hradilek, J.Dvořák, Y. Yelinek) o nové poznatky získané zejména na základě studia nedávno otevřených archivů NKVD na Ukrajině (Státní archiv v Užhorodu a Lvově, Archiv Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) v Kyjevě, Užhorodu a Lvově). Dalším zdrojem pak budou české i zahraniční archivy (Národní archiv, Praha; Archiv Národního muzea, Praha; Archiv bezpečnostních složek, Praha; Židovské muzeum, Praha; USC Shoah Foundation; Archiv JOINT, New York; Jad Vašem, Jeruzalém; Hebrejská univerzita, Jeruzalém, ale i sebrané vzpomínky pamětníků a autobiografická literatura. Hlavní důraz bude kladen na zpracování fondu "Kryminalnije správy" uloženého v užhorodské pobočce státního archivu, který nedávno objevil pro českou odbornou obec i veřejnost autor navrhované diplomové práce. Komplexní zpracování výše zmíněného fondu, které bude součástí předkládané práce, poskytne nejen statistický vhled do složení masy uprchlíků odsouzených k nucené práci v sovětských nápravně-pracovních táborech, ale poslouží dalším historikům jako inventář.
Seznam doporučené literatury
Mečislav Borák: Českoslovenští Židé - oběti gulagů a popravišť v Sovětském svazu, in: Helena Machačová (ed.), První pražský seminář?, Praha 2008, s. 97-110
Vladimír Bystrov: Průvodce říší zla, Academia, Praha 2006
Jan Dvořák, Adam Hradilek: Perzekuce československých Židů v Sovětském svazu za druhé světové války, Historie - Otázky - Problémy 5, č. 1, FF UK, 2013
Adam Hradilek: Karel Vaš v SSSR. Vězněm a spolupracovníkem NKVD, Paměť a dějiny č. 3, 2012
Oleg V. Khlevniuk: History of the Gulag: From Collectivization to the Great Terror, Yale 2004
Erich Kulka: Židé v československé Svobodově armádě, Praha 1990
Zdeněk Vališ: Čechoslováci v táborech a věznicích NKVD za druhé světové války (1940-1944). Výběr dokumentů z fondu Vojenského ústředního archivu a Archivu Ministerstva vnitra ČR. In: Perzekuce československých občanů v Sovětském svazu (1918-1956). Část 2. Váleční zajatci a internovaní. Sborník studií. Opava 2007, s. 201-324
Seznam doporučené literatury
Mečislav Borák: Českoslovenští Židé - oběti gulagů a popravišť v Sovětském svazu, in: Helena Machačová (ed.), První pražský seminář?, Praha 2008, s. 97-110
Vladimír Bystrov: Průvodce říší zla, Academia, Praha 2006
Jan Dvořák, Adam Hradilek: Perzekuce československých Židů v Sovětském svazu za druhé světové války, Historie - Otázky - Problémy 5, č. 1, FF UK, 2013
Adam Hradilek: Karel Vaš v SSSR. Vězněm a spolupracovníkem NKVD, Paměť a dějiny č. 3, 2012
Oleg V. Khlevniuk: History of the Gulag: From Collectivization to the Great Terror, Yale 2004
Erich Kulka: Židé v československé Svobodově armádě, Praha 1990
Zdeněk Vališ: Čechoslováci v táborech a věznicích NKVD za druhé světové války (1940-1944). Výběr dokumentů z fondu Vojenského ústředního archivu a Archivu Ministerstva vnitra ČR. In: Perzekuce československých občanů v Sovětském svazu (1918-1956). Část 2. Váleční zajatci a internovaní. Sborník studií. Opava 2007, s. 201-324
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Průběh obhajoby je zveřejněn pouze přihlášenému uživateli.