Jméno a příjmení autora: Pavlína Trojanová
Instituce: Technická univerzita v Liberci, Fakulta zdravotnických studií
Název práce: Edukace pacientů v sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění
Vedoucí práce: Mgr. Marie Froňková
Počet stran: 74
Počet příloh: 8
Rok obhajoby: 2017
Anotace: Kvalifikační práce se zabývá sekundární prevencí kardiovaskulárních nemocí
a edukační činností všeobecných sester s ní spojenou. V teoretické části jsou shrnuty
nejdůležitější poznatky z oblasti rizikových faktorů, nejčastějších kardiovaskulárních
nemocí, a role všeobecné sestry v rámci edukace v sekundární prevenci
kardiovaskulárních onemocnění včetně nejdůležitějších preventivních doporučení. Ve
výzkumném šetření této práce došlo k zhodnocení informovanosti pacientů v rámci
sekundární prevence kardiovaskulárních nemocí a z vzešlých výsledků byly vyvozeny
doporučení pro praxi a vytvořen článek k publikaci do odborného tisku.
Anotace v angličtině
Name and surname: Pavlína Trojanová
Institution: Technical univerzity of Liberec, Faculty of Health Studies
Title: Education of patients in secondary prevention of cardiovascular disease
Supervisor: Mgr. Marie Froňková
Pages: 74
Apendix: 8
Year: 2017
Annotation: The thesis deals with secondary prevention of cardiovascular diseases and
educational activities of general nurses connected with it. The theoretical part
summarizes the most important findings from the area of risk factors, the most common
cardiovascular diseases, and the role of the general nurse in education in the secondary
prevention of cardiovascular diseases including the most important preventive
recommendations. The research of this work has evaluated patients' awareness of
secondary prevention of cardiovascular diseases. From the results obtained,
recommendations for practice were derived and an article for publication in the
professional press was created.
Keywords: Education, cardiovascular disease, secondary prevention, general nurse, risk
factors
Rozsah průvodní práce
74 stran, 8 příloh 15 stran
Jazyk
CZ
Anotace
Jméno a příjmení autora: Pavlína Trojanová
Instituce: Technická univerzita v Liberci, Fakulta zdravotnických studií
Název práce: Edukace pacientů v sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění
Vedoucí práce: Mgr. Marie Froňková
Počet stran: 74
Počet příloh: 8
Rok obhajoby: 2017
Anotace: Kvalifikační práce se zabývá sekundární prevencí kardiovaskulárních nemocí
a edukační činností všeobecných sester s ní spojenou. V teoretické části jsou shrnuty
nejdůležitější poznatky z oblasti rizikových faktorů, nejčastějších kardiovaskulárních
nemocí, a role všeobecné sestry v rámci edukace v sekundární prevenci
kardiovaskulárních onemocnění včetně nejdůležitějších preventivních doporučení. Ve
výzkumném šetření této práce došlo k zhodnocení informovanosti pacientů v rámci
sekundární prevence kardiovaskulárních nemocí a z vzešlých výsledků byly vyvozeny
doporučení pro praxi a vytvořen článek k publikaci do odborného tisku.
Anotace v angličtině
Name and surname: Pavlína Trojanová
Institution: Technical univerzity of Liberec, Faculty of Health Studies
Title: Education of patients in secondary prevention of cardiovascular disease
Supervisor: Mgr. Marie Froňková
Pages: 74
Apendix: 8
Year: 2017
Annotation: The thesis deals with secondary prevention of cardiovascular diseases and
educational activities of general nurses connected with it. The theoretical part
summarizes the most important findings from the area of risk factors, the most common
cardiovascular diseases, and the role of the general nurse in education in the secondary
prevention of cardiovascular diseases including the most important preventive
recommendations. The research of this work has evaluated patients' awareness of
secondary prevention of cardiovascular diseases. From the results obtained,
recommendations for practice were derived and an article for publication in the
professional press was created.
Keywords: Education, cardiovascular disease, secondary prevention, general nurse, risk
factors
Zásady pro vypracování
Cíle práce:
1. Zjistit informovanost respondentů o sekundární prevenci kardiovaskulárních nemocí.
2. Zmapovat informovanost v sekundární prevenci kardiovaskulárních nemocí (životní styl, výživa a pohybový režim).
3. Zmapovat informovanost v oblasti selfmonitoringu choroby.
4. Vytvořit článek k publikaci o edukační činnosti v oblasti sekundární prevence kardiovaskulárních nemocí.
Teoretická východiska:
Evropská kancelář WHO uvádí, že přes to, že jsou kardiovaskulární nemoci hlavní příčinou úmrtí ve všech částech světa, celkem odhadem 17 milionů osob, lze 80% z těchto úmrtí ovlivnit prevencí a eliminací hlavních rizikových faktorů, mezi které se řadí především: kouření, nezdravá strava a nedostatek tělesné aktivity. Český statistický úřad uvádí téměř 50% účast kardiovaskulární etiologie na celkové úmrtnosti. Tyto data poukazují na nedostatečnou informovanost obyvatelstva. Kardiovaskulární onemocnění vznikají na podkladě aterosklerózy tepen. Kardiovaskulární prevence brání vzniku, návratu i dekompenzaci těchto onemocnění. Jako sekundární prevenci kardiovaskulárních nemocí chápeme prevenci rozšíření rizikových faktorů, jejich včasný záchyt, mírnění a léčbu, což brání dekompenzaci a opakovanému výskytu kardiovaskulárních nemocí.
Výzkumné předpoklady:
1a. Předpokládáme, že 95 % a více respondentů je informováno o sekundární prevenci kardiovaskulárních nemocí.
1b. Předpokládáme, že 70 % a více respondentů má zájem o podání dalších informací v rámci sekundární prevence kardiovaskulárních nemocí.
1c. Předpokládáme, že 75% a více respondentů vyjmenuje 3 zásady prevence kardiovaskulárních nemocí.
2a. Předpokládáme, že 75% a více respondentů zná stravovací režim v rámci sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění.
2b. Předpokládáme, že 75% a více respondentů vyjmenuje 3 potraviny nevhodné pro stravovací režim v rámci sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění.
2c. Předpokládáme, že 75% a více respondentů zná maximální doporučené množství kuchyňské soli.
2e. Předpokládáme, že 75% a více respondentů zná denní tolerovatelné množství alkoholu.
2f. Předpokládáme, že 75% a více respondentů zná minimální doporučenou délku nočního spánku.
2g. Předpokládáme, že 75% a více respondentů zná alespoň dvě techniky pro zvládání stresových situací.
2h. Předpokládáme, že 75% a více respondentů vyjmenuje nejméně 3 aktivity vhodné pro osoby s kardiovaskulárním onemocněním.
3a. Předpokládáme, že 80 % a více respondentů si kontroluje krevní tlak alespoň 1 x týdně.
3b. Předpokládáme, že 75% a více respondentů zná účinek léků, které užívá.
3c. Předpokládáme, 95% a více respondentů zná kontakt pro případ konzultace ohledně užívání léků a nežádoucích účinků.
Metoda a technika práce:
Kvantitativní výzkum prostřednictvím mnou vytvořeného dotazníku. Vyhodnocení pomocí Microsoft Office Excel. Výzkum na lůžkových interních odděleních.
Výzkumný vzorek respondentů zahrnuje 50 pacientů s hypertenzí.
Zásady pro vypracování
Cíle práce:
1. Zjistit informovanost respondentů o sekundární prevenci kardiovaskulárních nemocí.
2. Zmapovat informovanost v sekundární prevenci kardiovaskulárních nemocí (životní styl, výživa a pohybový režim).
3. Zmapovat informovanost v oblasti selfmonitoringu choroby.
4. Vytvořit článek k publikaci o edukační činnosti v oblasti sekundární prevence kardiovaskulárních nemocí.
Teoretická východiska:
Evropská kancelář WHO uvádí, že přes to, že jsou kardiovaskulární nemoci hlavní příčinou úmrtí ve všech částech světa, celkem odhadem 17 milionů osob, lze 80% z těchto úmrtí ovlivnit prevencí a eliminací hlavních rizikových faktorů, mezi které se řadí především: kouření, nezdravá strava a nedostatek tělesné aktivity. Český statistický úřad uvádí téměř 50% účast kardiovaskulární etiologie na celkové úmrtnosti. Tyto data poukazují na nedostatečnou informovanost obyvatelstva. Kardiovaskulární onemocnění vznikají na podkladě aterosklerózy tepen. Kardiovaskulární prevence brání vzniku, návratu i dekompenzaci těchto onemocnění. Jako sekundární prevenci kardiovaskulárních nemocí chápeme prevenci rozšíření rizikových faktorů, jejich včasný záchyt, mírnění a léčbu, což brání dekompenzaci a opakovanému výskytu kardiovaskulárních nemocí.
Výzkumné předpoklady:
1a. Předpokládáme, že 95 % a více respondentů je informováno o sekundární prevenci kardiovaskulárních nemocí.
1b. Předpokládáme, že 70 % a více respondentů má zájem o podání dalších informací v rámci sekundární prevence kardiovaskulárních nemocí.
1c. Předpokládáme, že 75% a více respondentů vyjmenuje 3 zásady prevence kardiovaskulárních nemocí.
2a. Předpokládáme, že 75% a více respondentů zná stravovací režim v rámci sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění.
2b. Předpokládáme, že 75% a více respondentů vyjmenuje 3 potraviny nevhodné pro stravovací režim v rámci sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění.
2c. Předpokládáme, že 75% a více respondentů zná maximální doporučené množství kuchyňské soli.
2e. Předpokládáme, že 75% a více respondentů zná denní tolerovatelné množství alkoholu.
2f. Předpokládáme, že 75% a více respondentů zná minimální doporučenou délku nočního spánku.
2g. Předpokládáme, že 75% a více respondentů zná alespoň dvě techniky pro zvládání stresových situací.
2h. Předpokládáme, že 75% a více respondentů vyjmenuje nejméně 3 aktivity vhodné pro osoby s kardiovaskulárním onemocněním.
3a. Předpokládáme, že 80 % a více respondentů si kontroluje krevní tlak alespoň 1 x týdně.
3b. Předpokládáme, že 75% a více respondentů zná účinek léků, které užívá.
3c. Předpokládáme, 95% a více respondentů zná kontakt pro případ konzultace ohledně užívání léků a nežádoucích účinků.
Metoda a technika práce:
Kvantitativní výzkum prostřednictvím mnou vytvořeného dotazníku. Vyhodnocení pomocí Microsoft Office Excel. Výzkum na lůžkových interních odděleních.
Výzkumný vzorek respondentů zahrnuje 50 pacientů s hypertenzí.
Seznam doporučené literatury
1. BÝMA, Svatopluk a Jaromír HRADEC. 2013. Prevence kardiovaskulárních onemocnění: doporučený diagnostický a terapeutický postup pro všeobecné praktické lékaře. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP. ISBN 978-80-86998-63-3.
2. BLUMENTHAL, Roger a kol. 2011. Preventivecardiology: a companion
to Braunwald'sheartdisease. Philadelphia, Saunders. ISBN 978-1-4377-1366-4.
3. FAIT, Tomáš, a kol. 2011. Preventivní medicína. 2. rozš. a přeprac. vyd.Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-237-7.
4. JUŘENÍKOVÁ, Petra. 2010. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2171-2.
5. KOPECKÝ, Miroslav. 2012. Úvod do výchovy ke zdraví a zdravému životnímu stylu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-3369-1.
6. MANDOVEC, Antonín. 2008. Kardiovaskulární choroby u žen. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2807-0.
7. PERUŠČINOVÁ, Jindra. 2012. Prediabetes, prehypertenze, dyslipidemie
a metabolický syndrom. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-272-8.
8. ROSOLOVÁ, Hana. 2012. Kardiometabolický syndrom: průvodce ošetřujícího lékaře. Praha: Maxdorf. ISBN 970-80-7345-300-8.
9. ROSOLOVÁ, Hana. 2013. Preventivní kardiologie v kostce. Praha: Axonite CZ. ISBN 978-80-904899-5-0.
10. SOVOVÁ, Eliška a Jarmila SEDLÁŘOVÁ. 2014. Kardiologie pro obor ošetřovatelství. 2., rozš. a dopl. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4823-8.
11. ŠTĚJFA, Miloš. 2007. Kardiologie. 3. přeprac. a dopl. vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1385-4.
12. TÓTHOVÁ, Valérie. 2014. Ošetřovatelský proces a jeho realizace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-785-9.
Seznam doporučené literatury
1. BÝMA, Svatopluk a Jaromír HRADEC. 2013. Prevence kardiovaskulárních onemocnění: doporučený diagnostický a terapeutický postup pro všeobecné praktické lékaře. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP. ISBN 978-80-86998-63-3.
2. BLUMENTHAL, Roger a kol. 2011. Preventivecardiology: a companion
to Braunwald'sheartdisease. Philadelphia, Saunders. ISBN 978-1-4377-1366-4.
3. FAIT, Tomáš, a kol. 2011. Preventivní medicína. 2. rozš. a přeprac. vyd.Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-237-7.
4. JUŘENÍKOVÁ, Petra. 2010. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2171-2.
5. KOPECKÝ, Miroslav. 2012. Úvod do výchovy ke zdraví a zdravému životnímu stylu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-3369-1.
6. MANDOVEC, Antonín. 2008. Kardiovaskulární choroby u žen. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2807-0.
7. PERUŠČINOVÁ, Jindra. 2012. Prediabetes, prehypertenze, dyslipidemie
a metabolický syndrom. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-272-8.
8. ROSOLOVÁ, Hana. 2012. Kardiometabolický syndrom: průvodce ošetřujícího lékaře. Praha: Maxdorf. ISBN 970-80-7345-300-8.
9. ROSOLOVÁ, Hana. 2013. Preventivní kardiologie v kostce. Praha: Axonite CZ. ISBN 978-80-904899-5-0.
10. SOVOVÁ, Eliška a Jarmila SEDLÁŘOVÁ. 2014. Kardiologie pro obor ošetřovatelství. 2., rozš. a dopl. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4823-8.
11. ŠTĚJFA, Miloš. 2007. Kardiologie. 3. přeprac. a dopl. vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1385-4.
12. TÓTHOVÁ, Valérie. 2014. Ošetřovatelský proces a jeho realizace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-785-9.
Přílohy volně vložené
2 CD ROM -elektornická verze práce
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Průběh obhajoby je zveřejněn pouze přihlášenému uživateli.