Bakalářská práce se zabývá problematikou edukace u pacientů vyžadujících implantaci kardiostimulátoru. Edukace pacientů je velmi důležitá, protože počet pacientů s arytmiemi vyžadujících implantaci kardiostimulátoru stoupá. V teoretické části se proto věnuji indikacím k zavedení kardiostimulátoru a metodám prevence jeho poškození. Empirická část analyzuje výsledky nestandardizovaných rozhovorů s pacienty přijatými na lůžkové oddělení Kardiologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Nestandardizované rozhovory obsahovaly otázky na informace, které pacienti obdrželi před, během a při ukončení hospitalizace na příslušném lůžkovém oddělení.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis deals with the issue of education of patients requiring pacemaker implantation. Patient education is essential as the number of patients with arrhytmias requring pacemaker implantation is increasing. Therefore , in the theoretical part I focus on the indications for the pacemaker implantation and methods of preventing this damage. The empirical part analyses the results of non-standardized interviews with patients admitted to the inpatient ward of the Department of the Charles University Second Faculty of Medicine and the Motol University Hospital. The non- standardized interviews included questions related to the information that patients received before, during and at the end of hospitalization in the relevant inpatient ward
Klíčová slova
Edukace, implantace, arytmie, kardiostimulátor
Klíčová slova v angličtině
education, arryhytmia, pacemaker
Rozsah průvodní práce
43 s. (72 538 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce se zabývá problematikou edukace u pacientů vyžadujících implantaci kardiostimulátoru. Edukace pacientů je velmi důležitá, protože počet pacientů s arytmiemi vyžadujících implantaci kardiostimulátoru stoupá. V teoretické části se proto věnuji indikacím k zavedení kardiostimulátoru a metodám prevence jeho poškození. Empirická část analyzuje výsledky nestandardizovaných rozhovorů s pacienty přijatými na lůžkové oddělení Kardiologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Nestandardizované rozhovory obsahovaly otázky na informace, které pacienti obdrželi před, během a při ukončení hospitalizace na příslušném lůžkovém oddělení.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis deals with the issue of education of patients requiring pacemaker implantation. Patient education is essential as the number of patients with arrhytmias requring pacemaker implantation is increasing. Therefore , in the theoretical part I focus on the indications for the pacemaker implantation and methods of preventing this damage. The empirical part analyses the results of non-standardized interviews with patients admitted to the inpatient ward of the Department of the Charles University Second Faculty of Medicine and the Motol University Hospital. The non- standardized interviews included questions related to the information that patients received before, during and at the end of hospitalization in the relevant inpatient ward
Klíčová slova
Edukace, implantace, arytmie, kardiostimulátor
Klíčová slova v angličtině
education, arryhytmia, pacemaker
Zásady pro vypracování
Cíle práce:
1) Ověřit informace pacienta o přípravě před implantací kardiostimulátoru.
2) Ověřit informace pacienta o průběhu implantace kardiostimulátoru.
3) Ověřit informace pacienta o průběhu po výkonu do 24 hodin.
4) Ověřit informace pacienta o režimových opatřeních.
Teoretická východiska (včetně výstupu z kvalifikační práce):
Všeobecná sestra edukuje pacienta po implantaci kardiostimulátoru o pohybovém režimu po výkonu a režimových opatřeních, která by měl dodržovat po opuštění zdravotního střediska (nemocnice). Jako je například práce s elektrospotřebiči, sportovní aktivity, možné komplikace.
Výstupem bakalářské práce bude vytvoření edukačního standardu.
Výzkumné předpoklady / výzkumné otázky:
1) Jaké informace má pacient před výkonem.
2) Jaké informace má pacient během výkonu.
3) Jaké informace má pacient do 24 hodin po výkonu.
4) Jaké informace má pacient o režimových opatřeních.
Metoda:
Kvalitativní metoda
Technika práce, vyhodnocení dat:
Rozhovor.
Rozhovory budou nahrány na záznamník na telefonu a následně přepsány do programu Microsoft Office Word 2016.
Místo a čas realizace výzkumu:
Místo: Krajská nemocnice Liberec, a.s. (Intermediální oddělení kardiologie)
Čas výzkumu: prosinec 2018- leden 2018
Vzorek:
Respondenti: Pacienti podstupující implantaci kardiostimulátoru, počet: minimálně 5 respondentů po 24 hodinách od operace.
Zásady pro vypracování
Cíle práce:
1) Ověřit informace pacienta o přípravě před implantací kardiostimulátoru.
2) Ověřit informace pacienta o průběhu implantace kardiostimulátoru.
3) Ověřit informace pacienta o průběhu po výkonu do 24 hodin.
4) Ověřit informace pacienta o režimových opatřeních.
Teoretická východiska (včetně výstupu z kvalifikační práce):
Všeobecná sestra edukuje pacienta po implantaci kardiostimulátoru o pohybovém režimu po výkonu a režimových opatřeních, která by měl dodržovat po opuštění zdravotního střediska (nemocnice). Jako je například práce s elektrospotřebiči, sportovní aktivity, možné komplikace.
Výstupem bakalářské práce bude vytvoření edukačního standardu.
Výzkumné předpoklady / výzkumné otázky:
1) Jaké informace má pacient před výkonem.
2) Jaké informace má pacient během výkonu.
3) Jaké informace má pacient do 24 hodin po výkonu.
4) Jaké informace má pacient o režimových opatřeních.
Metoda:
Kvalitativní metoda
Technika práce, vyhodnocení dat:
Rozhovor.
Rozhovory budou nahrány na záznamník na telefonu a následně přepsány do programu Microsoft Office Word 2016.
Místo a čas realizace výzkumu:
Místo: Krajská nemocnice Liberec, a.s. (Intermediální oddělení kardiologie)
Čas výzkumu: prosinec 2018- leden 2018
Vzorek:
Respondenti: Pacienti podstupující implantaci kardiostimulátoru, počet: minimálně 5 respondentů po 24 hodinách od operace.
Seznam doporučené literatury
BENEŠ, Jan. 2018. Kardiologie (nejen) pro pacienty. Praha: Mladá fronta a.s. ISBN 978-80-204-4653-4.
BENNETT, David H. 2014. Srdeční arytmie praktické poznámky k interpretaci a léčbě. 8. vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5134-4.
BULAVA, Alan. 2017. Kardiologie pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-9711-8.
DOBROVSKÁ, Libuše. 2012. Kardiostimulátory: Jsou pacienti dostatečně informováni?. Florance Praha. 8(4), 14-16. ISSN 1801-464X.
MULPURU, Siva K. et al. 2017. Cardiac Pacemakers: Function, Troubleshooting, and Management. Journal of the american college of cardiology. 69(2), 189-210. ISSN 0735-1097.
GOMOLOVÁ, Iveta. 2009. Kardiostimulátory. Praktická radilogie. 14(4), 21-24. ISSN 1211-5053.
GURKOVÁ, Elena. 2017. Nemocný a chronické onemocnění. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-9917-4.
Haberl, Ralph. 2012. EKG do kapsy. 4. vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4192-5.
CHOVANČÍK, Jan. 2017. Fibrilace síní. Angis revue. 10(4), 22-25. ISSN 2464-5435.
JUŘENÍKOVÁ, Petra. 2010. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2171-2.
Kolektiv autorů. 2013. Kardiologie pro sestry: obrazový průvodce. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4083-6.
LUKÁŠ, Karel et al. 2015. Chorobné znaky a příznaky: Diferenciální diagnostika. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5067-5.
MÁLEK, Fi., I. MÁLEK a J. JINDROVÁ. 2013. Srdeční selhání. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2238-5.
LUKL, Jan et al. 2009. Fibrilace síní. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2768-4.
MLADOSIEVIČOVÁ, Beata et al. 2014. Kardioonkologie: 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4838-2.
NAIR, M., I. Peate. 2017. Patofyziologie pro zdravotnické obory.Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0229-7.
NEMCOVA, Jana et al. 2010. Moderná edukácia v ošetřovateľstve. Martin: Osveta. ISBN 978-80-8063-321-9.
NEUŽIL, Petr. 2015. Bezdrátová kardiostimulace: budoucnost nebo fikce? Kardiologické revue. 17(3), 194-201. ISSN 2336-2898.
SCHNEIDEROVÁ, Michaela. 2017. Perioperační péče. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4414-8.
SZMEK, Bogdan. Kardiostimulace. Angis revue. 10(4), 30-33. ISSN 2464-5435.
SILBERNAGL, S., L. LANG. 2012. Atlas patofyziologie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3555-9.
SOVOVÁ, Eliška et al. 2014. Kardiologie pro obor ošetřovatelství: 2. rozšířené a doplněné vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4823-8.
ŠPINAROVÁ, Lenka. 2017. Srdeční selhání není infarkt. Svatojanenské listy. 9(3), 8-9. ISSN 1805-7950.
SVĚRÁKOVÁ, Marcela. 2012. Edukační činnost sestry. Praha: Galén. ISBN 978-807262-845-2.
TÁBORSKÝ, Miloš. 2013. Fibrilace síní: novinky v léčbě 2013. Praha: Axonite CZ. ISBN 978-80-904899-3-6.
VLAŠÍNOVÁ, Jitka. 2012. Komplikace kardiostimulace u starších nemocných. Kardiologické revue. 14(1), 27-30. ISSN 1801-8653.
Seznam doporučené literatury
BENEŠ, Jan. 2018. Kardiologie (nejen) pro pacienty. Praha: Mladá fronta a.s. ISBN 978-80-204-4653-4.
BENNETT, David H. 2014. Srdeční arytmie praktické poznámky k interpretaci a léčbě. 8. vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5134-4.
BULAVA, Alan. 2017. Kardiologie pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-9711-8.
DOBROVSKÁ, Libuše. 2012. Kardiostimulátory: Jsou pacienti dostatečně informováni?. Florance Praha. 8(4), 14-16. ISSN 1801-464X.
MULPURU, Siva K. et al. 2017. Cardiac Pacemakers: Function, Troubleshooting, and Management. Journal of the american college of cardiology. 69(2), 189-210. ISSN 0735-1097.
GOMOLOVÁ, Iveta. 2009. Kardiostimulátory. Praktická radilogie. 14(4), 21-24. ISSN 1211-5053.
GURKOVÁ, Elena. 2017. Nemocný a chronické onemocnění. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-9917-4.
Haberl, Ralph. 2012. EKG do kapsy. 4. vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4192-5.
CHOVANČÍK, Jan. 2017. Fibrilace síní. Angis revue. 10(4), 22-25. ISSN 2464-5435.
JUŘENÍKOVÁ, Petra. 2010. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2171-2.
Kolektiv autorů. 2013. Kardiologie pro sestry: obrazový průvodce. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4083-6.
LUKÁŠ, Karel et al. 2015. Chorobné znaky a příznaky: Diferenciální diagnostika. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5067-5.
MÁLEK, Fi., I. MÁLEK a J. JINDROVÁ. 2013. Srdeční selhání. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2238-5.
LUKL, Jan et al. 2009. Fibrilace síní. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2768-4.
MLADOSIEVIČOVÁ, Beata et al. 2014. Kardioonkologie: 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4838-2.
NAIR, M., I. Peate. 2017. Patofyziologie pro zdravotnické obory.Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0229-7.
NEMCOVA, Jana et al. 2010. Moderná edukácia v ošetřovateľstve. Martin: Osveta. ISBN 978-80-8063-321-9.
NEUŽIL, Petr. 2015. Bezdrátová kardiostimulace: budoucnost nebo fikce? Kardiologické revue. 17(3), 194-201. ISSN 2336-2898.
SCHNEIDEROVÁ, Michaela. 2017. Perioperační péče. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4414-8.
SZMEK, Bogdan. Kardiostimulace. Angis revue. 10(4), 30-33. ISSN 2464-5435.
SILBERNAGL, S., L. LANG. 2012. Atlas patofyziologie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3555-9.
SOVOVÁ, Eliška et al. 2014. Kardiologie pro obor ošetřovatelství: 2. rozšířené a doplněné vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4823-8.
ŠPINAROVÁ, Lenka. 2017. Srdeční selhání není infarkt. Svatojanenské listy. 9(3), 8-9. ISSN 1805-7950.
SVĚRÁKOVÁ, Marcela. 2012. Edukační činnost sestry. Praha: Galén. ISBN 978-807262-845-2.
TÁBORSKÝ, Miloš. 2013. Fibrilace síní: novinky v léčbě 2013. Praha: Axonite CZ. ISBN 978-80-904899-3-6.
VLAŠÍNOVÁ, Jitka. 2012. Komplikace kardiostimulace u starších nemocných. Kardiologické revue. 14(1), 27-30. ISSN 1801-8653.
Přílohy volně vložené
1 disketa
Přílohy vázané v práci
ilustrace, schémata, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Průběh obhajoby je zveřejněn pouze přihlášenému uživateli.