Každý člověk, který slyší pojem zdravotnická záchranná služba, si většinou
vybaví pouze žlutý sanitní vůz s výstražnými modrými majáky. Na první pohled
neviditelnou, ale přesto neméně důležitou a zásadní roli plní operační středisko.
Je nedílnou součástí zdravotnické záchranné služby a pro volajícího představuje první
kontaktní místo poskytující odbornou pomoc. Hlavní náplní práce operátorů je přijímání
a vyhodnocování tísňových výzev přicházejících na linku 155, provádění telefonicky
asistované první pomoci a případně i telefonicky asistované neodkladné resuscitace.
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a výzkumnou. Teoretická část
se zaměřuje na princip fungování operačního střediska a zásadní faktory, jako
je komunikace a osobnost operátora. Výzkumná část se zabývá připraveností operátorů
na přijetí tísňové výzvy, zásadami přijímání tísňové výzvy, formy dalšího vzdělávání
operátorů během práce a psychickou náročností.
Anotace v angličtině
Anyone who hears the concept of emergency medical services usually thinks
of only a yellow ambulance with warning blue beacons. At first sight, the operations
center plays an invisible, but no less important and crucial role.
It is an integral part of the emergency medical service and represents the first point
of contact for the caller providing professional assistance. The main task
of the operators is to receive and evaluate emergency calls coming to line 155,
to perform telephone-assisted first aid and possibly also telephone-assisted emergency
resuscitation. The bachelor thesis is divided into two parts, theoretical and research.
The theoretical part focuses on the principle of operation of the operations center
and key factors such as is the communication and personality of the operator.
The research part deals with the readiness of operators to accept an emergency call,
the principles of accepting an emergency call, forms of further education of operators
during work and psychological demands.
Klíčová slova
zdravotnická záchranná služba, operační středisko, operátor, tísňová výzva, komunikace
Klíčová slova v angličtině
emergency medical service, emergency medical dispatch, dispatcher, emergency call, communication
Rozsah průvodní práce
69
Jazyk
CZ
Anotace
Každý člověk, který slyší pojem zdravotnická záchranná služba, si většinou
vybaví pouze žlutý sanitní vůz s výstražnými modrými majáky. Na první pohled
neviditelnou, ale přesto neméně důležitou a zásadní roli plní operační středisko.
Je nedílnou součástí zdravotnické záchranné služby a pro volajícího představuje první
kontaktní místo poskytující odbornou pomoc. Hlavní náplní práce operátorů je přijímání
a vyhodnocování tísňových výzev přicházejících na linku 155, provádění telefonicky
asistované první pomoci a případně i telefonicky asistované neodkladné resuscitace.
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a výzkumnou. Teoretická část
se zaměřuje na princip fungování operačního střediska a zásadní faktory, jako
je komunikace a osobnost operátora. Výzkumná část se zabývá připraveností operátorů
na přijetí tísňové výzvy, zásadami přijímání tísňové výzvy, formy dalšího vzdělávání
operátorů během práce a psychickou náročností.
Anotace v angličtině
Anyone who hears the concept of emergency medical services usually thinks
of only a yellow ambulance with warning blue beacons. At first sight, the operations
center plays an invisible, but no less important and crucial role.
It is an integral part of the emergency medical service and represents the first point
of contact for the caller providing professional assistance. The main task
of the operators is to receive and evaluate emergency calls coming to line 155,
to perform telephone-assisted first aid and possibly also telephone-assisted emergency
resuscitation. The bachelor thesis is divided into two parts, theoretical and research.
The theoretical part focuses on the principle of operation of the operations center
and key factors such as is the communication and personality of the operator.
The research part deals with the readiness of operators to accept an emergency call,
the principles of accepting an emergency call, forms of further education of operators
during work and psychological demands.
Klíčová slova
zdravotnická záchranná služba, operační středisko, operátor, tísňová výzva, komunikace
Klíčová slova v angličtině
emergency medical service, emergency medical dispatch, dispatcher, emergency call, communication
Zásady pro vypracování
Cíle práce
1. Popsat jakým způsobem jsou operátoři zdravotnického operačního střediska připravováni na přijetí tísňové výzvy.
2. Zjistit požadavky pro nástup nového pracovníka na pozici operátora zdravotnického operačního střediska.
3. Zmapovat kritické body při komunikaci pracovníků na zdravotnickém operačním středisku.
4. Zjistit doporučení operátorů zdravotnického operačního střediska ke zlepšení jejich práce.
Teoretická východiska
Příjem tísňového volání znamená získání informací nutných pro určení místa události a vyhodnocení stupně naléhavosti tísňového volání. Vyhodnocením stupně naléhavosti se rozumí rozhodnutí o nejvhodnějším okamžitém řešení zdravotního obsahu tísňového volání. Součástí příjmu tísňového volání je také předání odpovídajících pokynů operátora pro poskytnutí první pomoci a vyslání či přesměrování náležité posádky. Výstupem bakalářské práce bude článek určený k publikaci.
Výzkumné otázky
1. Popisný cíl -není definována otázka
2. Jaké jsou požadavky při nástupu nového pracovníka na pozici operátora zdravotnického operačního střediska?
3. Jaké jsou kritické body při přijímání tísňové výzvy?
3a. Jaké možnosti mají operátoři při řešení krizových situací během přijímání tísňové výzvy?
4. Jaká doporučení mají operátoři pro zlepšení práce na zdravotnickém operačním středisku?
Metoda:
Kvalitativní
Technika práce, vyhodnocení dat:
Rozhovor
Rozhovor bude nahrán na diktafon a následně přepsán do programu Microsoft Office ProPlus Word 2013.
Místo a čas realizace výzkumu:
Místo výzkumu: operační středisko zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje p. o.
Čas realizace výzkumu: listopad - prosinec 2019
Vzorek:
Respondenti: operátoři zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje p. o.; Počet respondentů bude upřesněn po dosažení teoretické saturace.
Rozsah práce:
ozsah bakalářské práce činí 50/70 stran (tzn. 1/3 teoretická část, 2/3 výzkumná část).
Zásady pro vypracování
Cíle práce
1. Popsat jakým způsobem jsou operátoři zdravotnického operačního střediska připravováni na přijetí tísňové výzvy.
2. Zjistit požadavky pro nástup nového pracovníka na pozici operátora zdravotnického operačního střediska.
3. Zmapovat kritické body při komunikaci pracovníků na zdravotnickém operačním středisku.
4. Zjistit doporučení operátorů zdravotnického operačního střediska ke zlepšení jejich práce.
Teoretická východiska
Příjem tísňového volání znamená získání informací nutných pro určení místa události a vyhodnocení stupně naléhavosti tísňového volání. Vyhodnocením stupně naléhavosti se rozumí rozhodnutí o nejvhodnějším okamžitém řešení zdravotního obsahu tísňového volání. Součástí příjmu tísňového volání je také předání odpovídajících pokynů operátora pro poskytnutí první pomoci a vyslání či přesměrování náležité posádky. Výstupem bakalářské práce bude článek určený k publikaci.
Výzkumné otázky
1. Popisný cíl -není definována otázka
2. Jaké jsou požadavky při nástupu nového pracovníka na pozici operátora zdravotnického operačního střediska?
3. Jaké jsou kritické body při přijímání tísňové výzvy?
3a. Jaké možnosti mají operátoři při řešení krizových situací během přijímání tísňové výzvy?
4. Jaká doporučení mají operátoři pro zlepšení práce na zdravotnickém operačním středisku?
Metoda:
Kvalitativní
Technika práce, vyhodnocení dat:
Rozhovor
Rozhovor bude nahrán na diktafon a následně přepsán do programu Microsoft Office ProPlus Word 2013.
Místo a čas realizace výzkumu:
Místo výzkumu: operační středisko zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje p. o.
Čas realizace výzkumu: listopad - prosinec 2019
Vzorek:
Respondenti: operátoři zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje p. o.; Počet respondentů bude upřesněn po dosažení teoretické saturace.
Rozsah práce:
ozsah bakalářské práce činí 50/70 stran (tzn. 1/3 teoretická část, 2/3 výzkumná část).
Seznam doporučené literatury
ANTUŠÁK, Emil a Josef VILÁŠEK. 2016. Základy teorie krizového managementu. Praha: Univerzita Karlova v Praze. ISBN 978-80-246-3443-2.
BÁBEK, Radomil et al. 2013. Jak komunikovat s různými typy lidí. Praha: Inbox CZ. ISBN 978-80-905416-0-3.
BROŽ, Filip. 2015. Krizová intervence v kazuistikách. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0811-2.
DVOŘÁČEK, David. 2010. Historie zdravotnické záchranné služby v ČR. Urgentní medicína.13(1), 32-34. ISSN 1212-1924.
FRANĚK, Ondřej. 2010. Dispečink je klíčem k záchranné službě. Sestra. 20 (7-8), 80. ISSN 1210-0404.
FRANĚK, Ondřej. 2018. Operační řízení přednemocniční neodkladné péče. 2. vyd. Praha: Ondřej Franěk. ISBN 9-788090-56514-2.
GYENES, Filip. 2011. Krizový management: sborník. Pardubice: Univerzita Pardubice. ISBN 978-80-7395-304-1.
JANIKOVÁ, Hana. 2012. Základy komunikačních dovedností: nejen ústa mluví. Praha: SKP ? CENTRUM. Dostupné také z: https://docplayer.cz/1081238-Zaklady-komunikacnich-dovednosti.html#show_full_text Bez ISBN
KERMODE, Robin. 2018. Mluvte tak, aby vás druzí poslouchali: 7 kroků k sebevědomému a autentickému projevu před publikem. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2906-0.
PEKARA, Jaroslav. 2015. Komunikace jako sebeobrana zdravotníka. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. ISBN 978-80-87023-46-4.
POKORNÁ, Dana a Vladimíra SEDLÁČKOVÁ. 2010. Komunikace v praxi. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc. ISBN 978-80-87240-53-3.
RICHTER, Rostislav. 2018. Slovník pojmů krizového řízení. Praha: Ministerstvo vnitra, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. ISBN 978-80-87544-91-4.
ŠÍN, Robin. 2017. Medicína katastrof. Praha: Galén. ISBN 978-807-4922-954.
ŠPATENKOVÁ, Naděžda. 2011. Krizová intervence pro praxi. 2. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2624-3.
ŠTĚTINA, Jiří a kolektiv. 2014. Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4578-7.
ŠUPŠÁKOVÁ, Petra. 2017. Řízení rizik při poskytování zdravotních služeb: manuál pro praxi. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0062-0.
VILÁŠEK, J., M. FIALA a D. VONDRÁŠEK. 2014. Integrovaný záchranný systém ČR na počátku 21. století. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2477-8.
VLČEK, Václav. 2016. Psychologie a doteková povolání: doteková povolání jako forma komunikace. 3. vyd. Olomouc: Poznání. ISBN 978-80-87419-58-8.
VYMĚTAL, Štěpán. 2009. Krizová komunikace a komunikace rizika. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2510-9.
WATKINS, Caroline L. et al. 2014. Emergency Stroke Calls: Obtaining Rapid Telephone Triage (ESCORTT) ? a programme of research to facilitate recognition of stroke by emergency medical dispatchers. Southampton: NIHR Journals Library. DOI 10.3310/pgfar02010
Seznam doporučené literatury
ANTUŠÁK, Emil a Josef VILÁŠEK. 2016. Základy teorie krizového managementu. Praha: Univerzita Karlova v Praze. ISBN 978-80-246-3443-2.
BÁBEK, Radomil et al. 2013. Jak komunikovat s různými typy lidí. Praha: Inbox CZ. ISBN 978-80-905416-0-3.
BROŽ, Filip. 2015. Krizová intervence v kazuistikách. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0811-2.
DVOŘÁČEK, David. 2010. Historie zdravotnické záchranné služby v ČR. Urgentní medicína.13(1), 32-34. ISSN 1212-1924.
FRANĚK, Ondřej. 2010. Dispečink je klíčem k záchranné službě. Sestra. 20 (7-8), 80. ISSN 1210-0404.
FRANĚK, Ondřej. 2018. Operační řízení přednemocniční neodkladné péče. 2. vyd. Praha: Ondřej Franěk. ISBN 9-788090-56514-2.
GYENES, Filip. 2011. Krizový management: sborník. Pardubice: Univerzita Pardubice. ISBN 978-80-7395-304-1.
JANIKOVÁ, Hana. 2012. Základy komunikačních dovedností: nejen ústa mluví. Praha: SKP ? CENTRUM. Dostupné také z: https://docplayer.cz/1081238-Zaklady-komunikacnich-dovednosti.html#show_full_text Bez ISBN
KERMODE, Robin. 2018. Mluvte tak, aby vás druzí poslouchali: 7 kroků k sebevědomému a autentickému projevu před publikem. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2906-0.
PEKARA, Jaroslav. 2015. Komunikace jako sebeobrana zdravotníka. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. ISBN 978-80-87023-46-4.
POKORNÁ, Dana a Vladimíra SEDLÁČKOVÁ. 2010. Komunikace v praxi. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc. ISBN 978-80-87240-53-3.
RICHTER, Rostislav. 2018. Slovník pojmů krizového řízení. Praha: Ministerstvo vnitra, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. ISBN 978-80-87544-91-4.
ŠÍN, Robin. 2017. Medicína katastrof. Praha: Galén. ISBN 978-807-4922-954.
ŠPATENKOVÁ, Naděžda. 2011. Krizová intervence pro praxi. 2. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2624-3.
ŠTĚTINA, Jiří a kolektiv. 2014. Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4578-7.
ŠUPŠÁKOVÁ, Petra. 2017. Řízení rizik při poskytování zdravotních služeb: manuál pro praxi. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0062-0.
VILÁŠEK, J., M. FIALA a D. VONDRÁŠEK. 2014. Integrovaný záchranný systém ČR na počátku 21. století. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2477-8.
VLČEK, Václav. 2016. Psychologie a doteková povolání: doteková povolání jako forma komunikace. 3. vyd. Olomouc: Poznání. ISBN 978-80-87419-58-8.
VYMĚTAL, Štěpán. 2009. Krizová komunikace a komunikace rizika. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2510-9.
WATKINS, Caroline L. et al. 2014. Emergency Stroke Calls: Obtaining Rapid Telephone Triage (ESCORTT) ? a programme of research to facilitate recognition of stroke by emergency medical dispatchers. Southampton: NIHR Journals Library. DOI 10.3310/pgfar02010
Přílohy volně vložené
CD ROM
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Průběh obhajoby je zveřejněn pouze přihlášenému uživateli.