Invazivní monitorování má své nezastupitelné místo na jednotkách intenzivní péče a odděleních anesteziologie a resuscitace. Všeobecné sestry a zdravotničtí záchranáři pracující na těchto odděleních sledují každý den řadu invazivně monitorovaných funkcí pacienta. Je důležité, aby znali fyziologické hodnoty těchto funkcí a prováděli standardizovanou ošetřovatelskou péči o invazivní vstupy. Teoretická část práce se zaměřuje na možnosti invazivní monitorace dýchacího, kardiovaskulárního a centrálního nervového systému. Výzkumná část analyzuje odpovědi z dotazníkového šetření a ověřuje stanovená teoretická východiska. Výstupem práce je článek, který hodnotí výsledky výzkumu.
Anotace v angličtině
Invasive monitoring has an irreplaceable role in the intensive care units and departments of anesthesiology and resuscitation. General nurses and paramedics who work in these departments monitor a lot of invasively monitored patient functions every day. It is important to know the physiological values of these functions and provide standardized nursing care for invasive lines. The theoretical part of the thesis focuses to the possibilities of invasive monitoring of the respiratory, cardiovascular and central nervous system. The research part analyzes the answers from the questionnaire survey and verifies the theoretical basis. The output of this thesis is an article that evaluate the results of the research.
Klíčová slova
invazivní monitorace, hemodynamika, kapnometrie, arteriální tlak, centrální žilní tlak, tlak v plicnici, tlak v zaklínění, srdeční výdej, intrakraniální tlak, mikrodialýza, ošetřovatelská péče
Invazivní monitorování má své nezastupitelné místo na jednotkách intenzivní péče a odděleních anesteziologie a resuscitace. Všeobecné sestry a zdravotničtí záchranáři pracující na těchto odděleních sledují každý den řadu invazivně monitorovaných funkcí pacienta. Je důležité, aby znali fyziologické hodnoty těchto funkcí a prováděli standardizovanou ošetřovatelskou péči o invazivní vstupy. Teoretická část práce se zaměřuje na možnosti invazivní monitorace dýchacího, kardiovaskulárního a centrálního nervového systému. Výzkumná část analyzuje odpovědi z dotazníkového šetření a ověřuje stanovená teoretická východiska. Výstupem práce je článek, který hodnotí výsledky výzkumu.
Anotace v angličtině
Invasive monitoring has an irreplaceable role in the intensive care units and departments of anesthesiology and resuscitation. General nurses and paramedics who work in these departments monitor a lot of invasively monitored patient functions every day. It is important to know the physiological values of these functions and provide standardized nursing care for invasive lines. The theoretical part of the thesis focuses to the possibilities of invasive monitoring of the respiratory, cardiovascular and central nervous system. The research part analyzes the answers from the questionnaire survey and verifies the theoretical basis. The output of this thesis is an article that evaluate the results of the research.
Klíčová slova
invazivní monitorace, hemodynamika, kapnometrie, arteriální tlak, centrální žilní tlak, tlak v plicnici, tlak v zaklínění, srdeční výdej, intrakraniální tlak, mikrodialýza, ošetřovatelská péče
1. Zjistit znalosti všeobecných sester se specializací Sestra pro intenzivní péči a zdravotnických záchranářů v intenzivní péči o možnostech využití invazivní monitorace.
2. Zjistit, zda všeobecné sestry se specializací Sestra pro intenzivní péči a zdravotničtí záchranáři v intenzivní péči znají fyziologické hodnoty invazivně monitorovaných funkcí.
3. Zjistit znalosti všeobecných sester se specializací Sestra pro intenzivní péči a zdravotnických záchranářů v intenzivní péči o možných rizicích a komplikacích spojených s invazivní monitorací.
Teoretická východiska (včetně výstupu z kvalifikační práce):
1. Předpokládáme, že 75 % a více všeobecných sester se specializací Sestra pro intenzivní péči a zdravotnických záchranářů v intenzivní péči zná možnosti využití invazivní monitorace.
2. Předpokládáme, že 80 % a více všeobecných sester se specializací Sestra pro intenzivní péči a zdravotnických záchranářů v intenzivní péči zná fyziologické hodnoty invazivně monitorovaných funkcí.
3. Předpokládáme, že 75 % a více všeobecných sester se specializací Sestra pro intenzivní péči a zdravotnických záchranářů v intenzivní péči zná možná rizika a komplikace spojené s invazivní monitorací.
Výzkumné předpoklady budou upřesněny na základě předvýzkumu.
Metoda:
kvantitativní
Technika práce, vyhodnocení dat:
Dotazník. Data budou zpracována pomocí grafů a tabulek v programu Microsoft Office Excel 2013. Text bude zpracován textovým editorem Microsoft Office Word 2013.
Místo a čas realizace výzkumu:
Místo: Krajská nemocnice Liberec, a.s., Nemocnice Turnov, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Čas výzkumu: listopad 2019 - leden 2020
Vzorek:
Respondenti: zdravotničtí záchranáři a všeobecné sestry se specializací Sestra pro intenzivní, počet: 60.
Zásady pro vypracování
Cíle práce:
1. Zjistit znalosti všeobecných sester se specializací Sestra pro intenzivní péči a zdravotnických záchranářů v intenzivní péči o možnostech využití invazivní monitorace.
2. Zjistit, zda všeobecné sestry se specializací Sestra pro intenzivní péči a zdravotničtí záchranáři v intenzivní péči znají fyziologické hodnoty invazivně monitorovaných funkcí.
3. Zjistit znalosti všeobecných sester se specializací Sestra pro intenzivní péči a zdravotnických záchranářů v intenzivní péči o možných rizicích a komplikacích spojených s invazivní monitorací.
Teoretická východiska (včetně výstupu z kvalifikační práce):
1. Předpokládáme, že 75 % a více všeobecných sester se specializací Sestra pro intenzivní péči a zdravotnických záchranářů v intenzivní péči zná možnosti využití invazivní monitorace.
2. Předpokládáme, že 80 % a více všeobecných sester se specializací Sestra pro intenzivní péči a zdravotnických záchranářů v intenzivní péči zná fyziologické hodnoty invazivně monitorovaných funkcí.
3. Předpokládáme, že 75 % a více všeobecných sester se specializací Sestra pro intenzivní péči a zdravotnických záchranářů v intenzivní péči zná možná rizika a komplikace spojené s invazivní monitorací.
Výzkumné předpoklady budou upřesněny na základě předvýzkumu.
Metoda:
kvantitativní
Technika práce, vyhodnocení dat:
Dotazník. Data budou zpracována pomocí grafů a tabulek v programu Microsoft Office Excel 2013. Text bude zpracován textovým editorem Microsoft Office Word 2013.
Místo a čas realizace výzkumu:
Místo: Krajská nemocnice Liberec, a.s., Nemocnice Turnov, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Čas výzkumu: listopad 2019 - leden 2020
Vzorek:
Respondenti: zdravotničtí záchranáři a všeobecné sestry se specializací Sestra pro intenzivní, počet: 60.
Seznam doporučené literatury
ADAMKOV, Jaroslav et al. 2014. Cerebrální vazospazmy po subarachnoidálním krvácení - možnosti diagnostiky, monitorace a léčby. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 77/110(2), s. 158-167. ISSN 1210-7859.
BARTŮNĚK, Petr et al. 2016. Vybrané kapitoly z intenzivní péče. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4343-1.
BENEŠ, Jan. 2014. Monitorace v anestezii a intenzivní péči. Výukový portál Lékařské fakulty v Plzni [online]. [cit. 2019-09-18]. ISSN 1804-4409. Dostupný z: http://mefanet.lfp.cuni.cz/clanky.php?aid=285
DOSTÁL, Pavel. 2014. Základy umělé plicní ventilace. 3. vyd. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-397-8.
GALKOVÁ, Katarína. 2015. Klinické aplikácie analýzy artériovej tlakovej krivky. Anestéziológia a intenzívna medicína. 4(2), s. 49-51. ISSN 1339-0155.
CHARVÁT, Jiří et al. 2016. Žilní vstupy: dlouhodobé a střednědobé. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5621-9.
SEDLÁŘOVÁ, P., V. WIRTHOVÁ a R. VYTEJČKOVÁ. 2015. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné III: Speciální část. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3421-7.
STREITOVÁ, Dana et al. 2015. Septické stavy v intenzivní péči: ošetřovatelská péče. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5215-0.
ŠEBLOVÁ, Jana et al. 2018. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0596-0.
ŠLIKOVÁ, M. D., L. VRABELOVÁ a L. LIDICKÁ. 2018. Základy ošetřovatelství a ošetřovatelských postupů pro zdravotnické záchranáře. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0717-9.
ZADÁK, Zdeněk et al. 2017. Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství. 2. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0282-2.
Seznam doporučené literatury
ADAMKOV, Jaroslav et al. 2014. Cerebrální vazospazmy po subarachnoidálním krvácení - možnosti diagnostiky, monitorace a léčby. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 77/110(2), s. 158-167. ISSN 1210-7859.
BARTŮNĚK, Petr et al. 2016. Vybrané kapitoly z intenzivní péče. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4343-1.
BENEŠ, Jan. 2014. Monitorace v anestezii a intenzivní péči. Výukový portál Lékařské fakulty v Plzni [online]. [cit. 2019-09-18]. ISSN 1804-4409. Dostupný z: http://mefanet.lfp.cuni.cz/clanky.php?aid=285
DOSTÁL, Pavel. 2014. Základy umělé plicní ventilace. 3. vyd. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-397-8.
GALKOVÁ, Katarína. 2015. Klinické aplikácie analýzy artériovej tlakovej krivky. Anestéziológia a intenzívna medicína. 4(2), s. 49-51. ISSN 1339-0155.
CHARVÁT, Jiří et al. 2016. Žilní vstupy: dlouhodobé a střednědobé. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5621-9.
SEDLÁŘOVÁ, P., V. WIRTHOVÁ a R. VYTEJČKOVÁ. 2015. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné III: Speciální část. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3421-7.
STREITOVÁ, Dana et al. 2015. Septické stavy v intenzivní péči: ošetřovatelská péče. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5215-0.
ŠEBLOVÁ, Jana et al. 2018. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0596-0.
ŠLIKOVÁ, M. D., L. VRABELOVÁ a L. LIDICKÁ. 2018. Základy ošetřovatelství a ošetřovatelských postupů pro zdravotnické záchranáře. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0717-9.
ZADÁK, Zdeněk et al. 2017. Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství. 2. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0282-2.
Přílohy volně vložené
1 CD ROM
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Průběh obhajoby je zveřejněn pouze přihlášenému uživateli.