Tato diplomová práce se zabývá vlivem časovacích algoritmů srdečních implantabilních elektronických zařízení (CIED) na detekci interferenčních signálů. Cílem práce je shrnout teoretické poznatky týkající se problematiky CIED, analyzovat časování CIED a jeho vliv na detekci signálu a rozlišit frekvence na nízkofrekvenční a vysokofrekvenční z pohledu detekce CIED. Pro experimentální ověření je využita simulace setrvalé elektromagnetické interference na biventrikulárním kardiostimulátoru a jednodutinovém kardioverteru-defibrilátoru metodou in vitro.
Anotace v angličtině
This diploma thesis deals with the influence of CIED (cardiac implantable electronic devices) timing cycles on the detection of interference signals. The aim of this work is to summarize theoretical pieces of knowledge relating to CIED. CIED timing cycles have been analysed as well as its influence on the detection of interference signals. Further, low-frequency and high-frequency signals have been differentiated from the point of view of the CIED detection. The simulation of continuous electromagnetic interference has been applied during in vitro experimentation on the biventricular pacemaker and the single-chamber implantable cardioverter-defibrillator.
Tato diplomová práce se zabývá vlivem časovacích algoritmů srdečních implantabilních elektronických zařízení (CIED) na detekci interferenčních signálů. Cílem práce je shrnout teoretické poznatky týkající se problematiky CIED, analyzovat časování CIED a jeho vliv na detekci signálu a rozlišit frekvence na nízkofrekvenční a vysokofrekvenční z pohledu detekce CIED. Pro experimentální ověření je využita simulace setrvalé elektromagnetické interference na biventrikulárním kardiostimulátoru a jednodutinovém kardioverteru-defibrilátoru metodou in vitro.
Anotace v angličtině
This diploma thesis deals with the influence of CIED (cardiac implantable electronic devices) timing cycles on the detection of interference signals. The aim of this work is to summarize theoretical pieces of knowledge relating to CIED. CIED timing cycles have been analysed as well as its influence on the detection of interference signals. Further, low-frequency and high-frequency signals have been differentiated from the point of view of the CIED detection. The simulation of continuous electromagnetic interference has been applied during in vitro experimentation on the biventricular pacemaker and the single-chamber implantable cardioverter-defibrillator.
1. Rešerše problematiky srdečních implantabilních elektronických zařízení (CIED)
2. Analýza časování CIED a vliv na detekci signálu
3. Experimentální ověření metodou in vitro
4. Rozlišení frekvencí na nízkofrekvenční a vysokofrekvenční z pohledu detekce CIED
Teoretická východiska (včetně výstupu z kvalifikační práce):
Chybná detekce interferenčních signálů kardiostimulačním zařízením a interpretace jako vlastní elektrické srdeční aktivity může ohrozit správnou funkci tohoto kardiostimulačního zařízení, což může mít vliv přímo na zdraví pacienta. Potenciálně rizikovější se jeví zdroje nízkofrekvenční elektromagnetické interference, které se podobají signálům fyziologickým. Přes snahu výrobců o filtraci především vysokofrekvenčního rušení lze rizika spojená s interferencí pouze minimalizovat, nikoliv odstranit. Výstupem práce bude experimentální ověření na dvoudutinovém stimulátoru a publikace odborného článku.
Výzkumné předpoklady:
Pro vypracování této diplomové práce se předpokládá vliv časovacích algoritmů CIED na detekci elektromagnetické interference. Předpokládá se, že nízkofrekvenční signály jsou pro ovlivnění funkce stimulátoru rizikovější než signály vysokofrekvenční, jelikož se můžou frekvenčně podobat fyziologickým signálům srdce.
Metoda:
Experiment.
Technika práce, vyhodnocení dat:
Simulace interference na dvoudutinovém kardiostimulátoru metodou in vitro, analýza vlivu nízkofrekvenčních a vysokofrekvenčních signálů vzhledem k časování CIED.
Místo a čas realizace výzkumu:
Kardiovaskulární centrum Krajské nemocnice Liberec, a.s. Říjen, listopad a prosinec 2020.
Vzorek:
Dvoudutinový kardiostimulátor.
Rozsah práce:
70-90 stran.
Forma zpracování kvalifikační práce:
Tištěná a elektronická.
Zásady pro vypracování
Cíle práce:
1. Rešerše problematiky srdečních implantabilních elektronických zařízení (CIED)
2. Analýza časování CIED a vliv na detekci signálu
3. Experimentální ověření metodou in vitro
4. Rozlišení frekvencí na nízkofrekvenční a vysokofrekvenční z pohledu detekce CIED
Teoretická východiska (včetně výstupu z kvalifikační práce):
Chybná detekce interferenčních signálů kardiostimulačním zařízením a interpretace jako vlastní elektrické srdeční aktivity může ohrozit správnou funkci tohoto kardiostimulačního zařízení, což může mít vliv přímo na zdraví pacienta. Potenciálně rizikovější se jeví zdroje nízkofrekvenční elektromagnetické interference, které se podobají signálům fyziologickým. Přes snahu výrobců o filtraci především vysokofrekvenčního rušení lze rizika spojená s interferencí pouze minimalizovat, nikoliv odstranit. Výstupem práce bude experimentální ověření na dvoudutinovém stimulátoru a publikace odborného článku.
Výzkumné předpoklady:
Pro vypracování této diplomové práce se předpokládá vliv časovacích algoritmů CIED na detekci elektromagnetické interference. Předpokládá se, že nízkofrekvenční signály jsou pro ovlivnění funkce stimulátoru rizikovější než signály vysokofrekvenční, jelikož se můžou frekvenčně podobat fyziologickým signálům srdce.
Metoda:
Experiment.
Technika práce, vyhodnocení dat:
Simulace interference na dvoudutinovém kardiostimulátoru metodou in vitro, analýza vlivu nízkofrekvenčních a vysokofrekvenčních signálů vzhledem k časování CIED.
Místo a čas realizace výzkumu:
Kardiovaskulární centrum Krajské nemocnice Liberec, a.s. Říjen, listopad a prosinec 2020.
Vzorek:
Dvoudutinový kardiostimulátor.
Rozsah práce:
70-90 stran.
Forma zpracování kvalifikační práce:
Tištěná a elektronická.
Seznam doporučené literatury
1) KORPAS, David. Kardiostimulační technika. Praha: Mladá fronta, 2011. ISBN 978-80-204-2492-1.
2) WEBB, Andrew G. Principles of Biomedical Instrumentation. Cambridge: Cambridge University Press, 2018. ISBN 978-1-107-11313-8.
3) HAYES, David L. a Paul A. Levine. Pacemaker Timing Cycles. In: Kenneth A. ELLENBOGEN a Mark A. WOOD. Cardiac Pacing and ICDs. 4. vyd. Malden, Massachusetts: Blackwell Publishing, 2005, s. 265-321. ISBN 978-1-4051-0447-0.
4) CHOW, Anthony W. C. a Alfred E. BUXTON. Implantable cardiac pacemakers and defibrillators: all you wanted to know. Malden, Massachusetts: Blackwell Publishing/BMJ Books, 2006. ISBN 978-0-7279-1566-5.
5) HAYES, David L. a Paul A. FRIEDMAN. Cardiac pacing, defibrillation and resynchronization: a clinical approach. 2. vyd. Hoboken, NJ: Wiley-Blackwell, 2008. ISBN 978-1-4051-6748-2.
6) TÁBORSKÝ, M., J. KAUTZNER a A. LINHART, eds. Kardiologie I. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 2018. ISBN 978-80-204-4812-5.
7) OŠMERA, Ondřej. Programování přístrojů pro srdeční resynchronizační léčbu a elektrická optimalizace terapie. In: Alan BULAVA a Martin EISENBERGER. Základy srdeční resynchronizační léčby. Praha: NLN, 2018, s. 112-134. ISBN 978-80-7422-671-7.
8) CHIU-MAN, Christina. How pacemakers work and simple programming: A primer for the non-electrophysiologist. Cardiology in the Young. 2017, 27(1), s. 115-120. DOI 10.1017/S1047951116002341. Dostupné také z: https://www.proquest.com/docview/1858173471/B34E9EDE9514D83PQ/5?accountid=17116
9) TOM, James. Management of patients with cardiovascular implantable electronic devices in dental, oral, and maxillofacial surgery. Anesthesia Progress. 2016, 63(2), s. 95-104. ISSN 1878-7177. Dostupné také z: https://www.proquest.com/docview/1795669859/EE0EC08A18724A07PQ/4?accountid=17116
10) WILKOFF, Bruce L. 2015 HRS/EHRA/APHRS/SOLAECE expert consensus statement on optimal implantable cardiover defibrillator programming and testing. Journal of Arrhythmia. 2016, 32(1), s. 1-28. ISSN 1880-4276. Dostupné také z: https://www.proquest.com/docview/2290267227/fulltextPDF/17B1318AD7734412PQ/2?accountid=17116
11) IAIZZO, Paul A., ed. Handbook of Cardiac Anatomy, Physiology, and Devices. 3th ed. Cham: Springer, 2015. ISBN 978-3-319-19463-9.
Seznam doporučené literatury
1) KORPAS, David. Kardiostimulační technika. Praha: Mladá fronta, 2011. ISBN 978-80-204-2492-1.
2) WEBB, Andrew G. Principles of Biomedical Instrumentation. Cambridge: Cambridge University Press, 2018. ISBN 978-1-107-11313-8.
3) HAYES, David L. a Paul A. Levine. Pacemaker Timing Cycles. In: Kenneth A. ELLENBOGEN a Mark A. WOOD. Cardiac Pacing and ICDs. 4. vyd. Malden, Massachusetts: Blackwell Publishing, 2005, s. 265-321. ISBN 978-1-4051-0447-0.
4) CHOW, Anthony W. C. a Alfred E. BUXTON. Implantable cardiac pacemakers and defibrillators: all you wanted to know. Malden, Massachusetts: Blackwell Publishing/BMJ Books, 2006. ISBN 978-0-7279-1566-5.
5) HAYES, David L. a Paul A. FRIEDMAN. Cardiac pacing, defibrillation and resynchronization: a clinical approach. 2. vyd. Hoboken, NJ: Wiley-Blackwell, 2008. ISBN 978-1-4051-6748-2.
6) TÁBORSKÝ, M., J. KAUTZNER a A. LINHART, eds. Kardiologie I. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 2018. ISBN 978-80-204-4812-5.
7) OŠMERA, Ondřej. Programování přístrojů pro srdeční resynchronizační léčbu a elektrická optimalizace terapie. In: Alan BULAVA a Martin EISENBERGER. Základy srdeční resynchronizační léčby. Praha: NLN, 2018, s. 112-134. ISBN 978-80-7422-671-7.
8) CHIU-MAN, Christina. How pacemakers work and simple programming: A primer for the non-electrophysiologist. Cardiology in the Young. 2017, 27(1), s. 115-120. DOI 10.1017/S1047951116002341. Dostupné také z: https://www.proquest.com/docview/1858173471/B34E9EDE9514D83PQ/5?accountid=17116
9) TOM, James. Management of patients with cardiovascular implantable electronic devices in dental, oral, and maxillofacial surgery. Anesthesia Progress. 2016, 63(2), s. 95-104. ISSN 1878-7177. Dostupné také z: https://www.proquest.com/docview/1795669859/EE0EC08A18724A07PQ/4?accountid=17116
10) WILKOFF, Bruce L. 2015 HRS/EHRA/APHRS/SOLAECE expert consensus statement on optimal implantable cardiover defibrillator programming and testing. Journal of Arrhythmia. 2016, 32(1), s. 1-28. ISSN 1880-4276. Dostupné také z: https://www.proquest.com/docview/2290267227/fulltextPDF/17B1318AD7734412PQ/2?accountid=17116
11) IAIZZO, Paul A., ed. Handbook of Cardiac Anatomy, Physiology, and Devices. 3th ed. Cham: Springer, 2015. ISBN 978-3-319-19463-9.
Přílohy volně vložené
1 CD
Přílohy vázané v práci
ilustrace, schémata, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Průběh obhajoby je zveřejněn pouze přihlášenému uživateli.